Židovský hřbitov

Židé prý bezprostředně po úmrtí přikládají na ústa zemřelého peříčko, aby zjistili, jestli už skutečně nedýchá. Minimálně tři sta peříček se na úštěcku z úst už nevzneslo. Právě tolik je totiž dochovaných náhrobků na zdejším židovském hřbitově.

Hřbitov najdete ukrytý ve svahu necelou čtvrthodinu pěšky jižně od Úštěku. Kdysi byl založen v sousedství starého popraviště na Šibeničním vrchu. Umístění hřbitova na opovrhovaném místě a placení za jeho úžívání a udržování nebylo ve středověku v případě židovského pohřebiště žádnou výjimkou.

Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z let 1672, 1690 a 1704. Je ale pravděpodobné, že zde byli židé pohřbíváni už na konci 15. století. Většina dochovaných náhrobků je však poškozená nebo vyvrácená. O osudu obřadní síně, která u hřbitova stávala, raději ani nemluvit. Tento „stánek“, jak ji židé říkají, byl v osmdesátých letech rozebrán na stavbu motorestu u Zimoře a podobně dopadly i hřbitovní zdi a některé novější žulové náhrobky, které zakoupila stavební firma Štuko.

Přestože byl hřbitov v minulém století zdevastován, podařilo se jeho poslední zbytky díky Unii židovské mládeže a Židovské obci v Praze zachránit. Pomalu prochází rekonstrukcí a schovaný v březovém háji kousek za městem ještě dnes připomíná život několika židovských rodin v Úštěku a okolí.

Od náměstí až k němu vás dovedou směrové tabule. Cesta trvá čtvrt hodiny pěšky.